+420 737 287 300|info@joze-plecnik.cz

Češko-slovenska sled

Unescova kulturna dediščina 2024 in češko-slovenska sled

Kdaj: v ponedeljek, 13. maja 2024, ob 17.00 uri.

Kje: Na Vršku 290, 25241 Dolní Břežany, poleg športne dvorane

Program: 

17.00 Osnovna šola Dolní Břežany, Na Vršku 290, 25241 Dolní Břežany, poleg športne dvoran Odprtje razstave „Unescova kulturna dediščina 2024“ in Češko-slovenska sled. Obiskovalci si bodo lahko ogledali razstavo z vodenim ogledom in se srečali s častnimi gosti.  18.00 Regionalni informacijski center, Na Panský 11, 25241 Dolní Břežany Projekcija dokumentarnega filma Češka koča in češko-slovenska vzajemnost (2022), ki osvetli zgodovino sodelovanja med Češko in Slovenijo na področju turizma in planinstva. Na konec pogovor z ustvarjalcem filma in kozarcem vina za zaključek navdihujočega večera.  Razstava bo na ogled od 13. maja do 15. junija 2024: UNESCO Slovenija: potujoča panelna razstava, ki predstavlja 21 slovenskih predmetov,  vpisanih na Unescov svetovni seznam, vključno z nesnovno dediščino in biosfernimi rezervati. Češko-slovenska sled: razstava, na kateri so predstavljene pomembne osebnosti in institucije, ki so oblikovale odnose med Češko in Slovenijo.

Z razstavo obeležujemo tudi 100. obletnico rojstva Josefa Bláhe in Františka Benharta.

Veselimo se vaše udeležbe na tem edinstvenem srečanju kulture, zgodovine in mednarodnega prijateljstva.

Pridite odkrivat, sodelovat in se navdihovat!

Kulturní Dědictví UNESCO 2024 a Česko-slovinská stopa 

Kdy: pondělí, 13. května 2024 v 17.00 hodin Kde: Na Vršku 290, 25241 Dolní Břežany, vedle Sportovní haly

Program

17.00 Základní škola Dolní Břežany Zahájení projektu „Kulturní Dědictví UNESCO 2024“ s vernisáží slovinských výstav. Návštěvníci budou mít možnost prohlédnout si výstavu s komentovaným průvodcem a setkat se s čestnými hosty.  18.00 – Informační regionální centrum, Na Panský 11, 25241 Dolní Břežany Projekce dokumentárního filmu Češka koča a česko-slovinská vzájemnost (2022), který osvětlí historii spolupráce mezi Českem a Slovinskem v oblasti turistiky a alpinismu. Diskuze s tvůrci filmu a sklenka vína zakončí tento inspirativní večer.  Výstava bude od 13. 5. do 15. 6. 2024: UNESCO Slovinsko: Putovní panelová výstava prezentující 21 slovinských položek zapsaných na světový seznam UNESCO, včetně nehmotného dědictví a biosférických rezervací.   Česko-slovinská stopa: Expozice představující významné osobnosti a instituce, které formovaly vzájemné vztahy mezi Českem a Slovinskem.

Výstava také oslavuje 100. výročí narození Josefa Bláhy a Františka Benharta.

Těšíme se na vaši účast na tomto jedinečném setkání kultury, historie a mezinárodního přátelství.

Přijďte objevovat, sdílet a inspirovat se!

Organizator:

Ing. Jiří Králík autor, organizátor a dramaturg IČ: 16377249 Michalská 660, 68603 Staré Město

„Z izjemo Slovakov bi težko našli še dva slovanska ljudstva, ki bi ju med seboj povezovala tako tesna duhovna povezanost kot Slovence in Čehe.“ Václav Havel

Pomembne osebnosti in institucije medsebojnih kulturnih in družbenih odnosov – češke osebnosti (dejavne v Sloveniji) in slovenske osebnosti (dejavne v čeških deželah, s češkimi koreninami ali vplivom na češko okolje). Prednost so imele osebnosti obeh narodnosti, ki so se rodile v naših deželah ali imajo tu svoje korenine (starši, stari starši, zakonci). Pa tudi tistim, ki so se rodili v Sloveniji in imajo v naših deželah pomembno ustvarjalni prispevek ali pa jih spominja pomemben spomenik. V primeru čeških osebnosti bodo to predvsem tiste s slovenskimi koreninami ali s pomembnimi ustvarjalnimi dosežki v Sloveniji. Slovenija je bila naseljena že v prazgodovini in je bila del rimskega imperija. Iz tega obdobja izvira več pomembnih rimskih naselij. Sečoveljske soline so bile eden glavnih virov soli za Rim. Predniki Slovencev so se na ozemlje današnje Slovenije preselili v 2. valu preseljevanja narodov. V sodelovanju s Čehi so naseljevali obsežna območja srednje Evrope. Bili so del Smovega cesarstva in pozneje Koroške vojvodine. Franki so slovensko ozemlje osvojili v 8. stoletju. Češki kralj Přemysl Otakar II. je s poroko z Margareto Babenberško pridobil Zgornjo in Spodnjo Avstrijo ter tudi Štajersko. Leta 1270 si je začasno priključil Koroško in Kranjsko. Leta 1276 se je bil Otakar prisiljen odpovedati svojim ozemljem v korist Rudolfa Habsburškega. Celjski grofje, rodbina z predniku iz Bavarske, ki ji je uspelo združiti večino današnje Slovenije, so bili prav tako povezani z deželami češke krone. Barbara, hči celjskega grofa Hermana, se je poročila s Sigismundom Luksemburškim, ki je bil češki kralj, in tako postala češka kraljica. V času vladavine Karla IV, češkega kralja in rimskega cesarja, je Sveti rimski imperij vključeval tudi ozemlje Krajnske. Celjski grofje, avtohtono slovensko plemstvo, so leta 1456 izumrli, kar je pomenilo, da je bilo slovensko ozemlje pod nadzorom tujega plemstva. Od leta 1526, z izjemo med napoleonskimi vojnami, so Čehi in Slovenci živeli skupaj v habsburški monarhiji. Zlasti v 19. in 20. stoletju so bili Slovenci deležni češke kulturne in politične pomoči in podpore, predvsem pomembna in vidna so dela slovenskega arhitekta Jožeta Plečnika na Češkem.

„S výjimkou Slováků bychom těžko hledali dva jiné slovanské národy, které jsou navzájem spojeny tak těsným duchovním vztahem jako Slovinci a Češi.“ Václav Havel

Významné osobnosti a institucí vzájemných kulturních a společenských styků – české osobnosti (aktivně působící ve Slovinsku) a osobnosti slovinské (působící v českých zemích, s českými kořeny či vlivem českého prostředí). Byly přednostně vybrány osobnosti obou národností, narozené v našich zemích, či mající zde své kořeny (rodiče, prarodiče, manželé). Ale také narozené ve Slovinsku s významným tvůrčím pobytem v našich zemích, popř. s výraznou památkou je připomínající. U českých osobností to budou zejména ty, které mají slovinské kořeny, či vykazují významné tvůrčí počiny ve Slovinsku. Slovinsko bylo osídleno v pravěku a bylo součástí Římské říše. Z této doby pochází několik důležitých římských sídel. Saliny v Sečovlje byly jedním z hlavních zdrojů soli pro Řím. Předkové Slovinců se přesunuli na území současného Slovinska v 2. vlně stěhování národů. Ve spolupráci s Čechy osídlili rozsáhlá území střední Evropy. Byli součástí Sámovy říše a později Koruntánského vévodství. Frankové ovládli slovinské území v 8. století. Český král Přemysl Otakar II. získal sňatkem s Markétou Babenberskou Horní a Dolní Rakousy a také Štýrsko (Štajerska). Roku 1270 přechodně připojil ještě Korutany (Koroška) a Kraňsko (Kranjska). Roku 1276 byl Otakar donucen vzdát se svých území ve prospěch Rudolfa Habsburského. Celjská hrabata, rod německého původu, kterému se podařilo sjednotit převážnou část prostoru, kde se dnes nachází Slovinsko, měla také své vazby na Země Koruny české. Barbora, dcera celjského hraběte Heřmana, si vzala Zikmunda Lucemburského, který byl český král, a tím se stala českou královnou. Za vlády Karla IV., českého krále, římského císaře, zahrnovala Svatá říše římská i území Kraňska. Celjská hrabata, domácí slovinská šlechta, vymřela v roce 1456, což znamenalo, že slovinské území bylo pod kontrolou cizí šlechty. Od roku 1526 s krátkou výjimkou v období napoleonských válek žili Češi a Slovinci společně v Habsburské monarchii. Zejména v průběhu 19. a 20. století Slovinci využívali české kulturní i politické pomoci a podpory, nejvýznamnější je působení slovinského architekta Jože Plečnika v ČR.

5 května 2024|Dogodki, Pretekli|

Sdílejte tento příspěvek na sociální síti!

Přejít nahoru